kanis: Pořád je to v sekci jedna paní povídala a s tím že by to mělo být pro příští sezonu. Ale na druhou stranu Filipovi letos končí smlouva. Sám vidíš že Beránka máme vyjednaného už teď a je možné pravděpodobné že nabídku na prodloužení smlouvy dostal i Filip.
Co když jim ale řekl že ne, že už je domluvený jinde? Možné je všechno. Tady si o titul asi nezachytá, v Bolce by tu šanci měl. Teď ale co je výhodnější pro nás? Nechat ho jít po sezoně kdy mu skončí smlouva a nebo z toho ještě letos zkusit něco vytřískat?
Navíc většinu týmu máme podepsanou ještě na příští sezonu , nebo jako u Vondráčka můžeme uplatnit opci. Smlouva po této sezoně končí akorát všem brankářům (což může být v případě odchodu Novase jediný problém), z obránců Půlpánovi a Rohanovi a v útoku jsou to Jiskra, Osmík, Redlich a samozřejmě Flek. Takže dokázat vyměnit teď Novase například za nějakého kvalitního centra a převzít jeho delší smlouvu by nám nakonec třeba mohlo pomoci protože brankáře budeme na konci roku (nebo spíš už teď v průběhu sezony) muset řešit ať tak nebo tak.
Vossy: Vzdycky to je rozhodovani "kus za kus". V nasi situaci: Prevzit delsi smlouvu nejakyho kvalitniho centra....zalezi na kolik ta smlouva je, ze jo.... on takovej kvalitni centr nebude nikde hrat za byt a stravu.
Moc bych nerozumel tomu, proc by Bolka chtela golmana. Ma vyrovnanou dvojici s prumerem kolem 2 g na zapas. Leda po sezone, no. Nevim, jak to maji jejich golmani se smlouvama...
Habal neni jednicka. Solidni dvojka. My potrebujeme jako jednicku golmana co odtahne velkou (hodne velkou) cast zakladni casti. Nasi soutezi neni play-off, ale zakldni cast s cilem dostat se do play-off. Zbytek je "nadstavba". Sice to muze uletet a udelat se uspech, ale nejsme TRI, ktery musi kazdou sezonu aspon semifinale a zakladni cast se hraje trochu jako priprava. Jo a ja bych nebyl tak optimisticky s tim kadrem. Smlouvu porad nemaji minimalne Flek/Pulpan/Novotny. Klicovy utocnik/obrance/brankar... bez nich je to uplne jinej tym resp. struktura tymu. A myslim, ze i Mikus nema pristi sezonu kontrakt. Protoze pak uz neshanis jen prvniho centra, ale i centra do druhe lajny, kridlo do prvni a obrance do presilovky :-/
1140bxl: Kdo má smlouvu jen do konce této sezóny jsem psal výše. Narážel jsem na to že byli lidi překvapení že se mluví o odchodu Novotného, tak jsem to dával do souvislosti s tím že právě teď se většinou jedna o prodlužování smluv a proto už teď může být jasné že tu na další sezónu podepsat třeba nechce a je domluvený jinde (kdo ví jestli Bolka už taky netuší pro příští rok problém v brankovisti, protože i u nich konci smlouva oběma brankářům a tak lanari už teď). To že tady pravděpodobně Fleka neudržíme na další rok se rovná téměř 100% jistotě a to že i Pulpan pomalu mysli na hokejový důchod je víc než jasné. Takže právě proto se nabízí jestli už teď neřešit výměnu Novotného (pokud chce doopravdy po sezoně odejít) za někoho kdo by nám mohl dávat smysl dlouhodobě, protože jak píšeš, tyto tři hráče prostě musíme nahradit. Jak to bude mít Mikus se smlouvou se uvidí.
Vossy: tvoje uvaha je spravna, ale letosni sezona je sestupova, takze dokud nebude jasne, ze jsme mimo zonu smrti, tak asi zadny risk (na pozici brankare) nebude. dalsi kolo vymen bude pred p-o.
1140blx - to by mohlo být dost pravděpodobné, obzvlášť, pokud by to bylo na udržení, ale zároveň malou šanci na předkolo (tedy, že by jsme měli jasné 13 místo), tak bych se nedivil výměnám výraznějších postav týmu (Novotný, Flek) do jiných klubů, za mladé náhrady
Souhlasím asi s oběma názorama. Jde tady o udržení se v TELH a zároveň o perspektivu do budoucna. Ale myslim si, že u Novotnýho je, stejně jako u Fleka, většině jasný, že odejít může, proto nevěřím, že už se neoťukávaj kontakty jinde. Je pár jmen, který teď dělaj dvojky a určitě čekaj na tu šanci jedničky jinde a za tu šanci stojej...
Ale vždycky záleží na tý protihodnotě - jestli jsme schopný za Filipa dostat něco smysluplnýho nejen na tuhle sezónu, hodně bych o tom trejdu přemýšlel (pokud už nemá úplně domluveno, pak se o trejdu ještě inam bude těžko mluvit)
Proč jste tak náhle skončil ve Zlíně? „Předem chci říct, že bych se nikdy takto nevyjadřoval ohledně své výměny nebo konci v nějakém týmu. Tyto věci jsou vždycky interní záležitostí. Jenže Zlín ze mě udělal v podstatě bezcharakterního hráče. Mrzí mě, jak se klub vyjádřil do médií, že nechci bojovat za tým, za město. Takhle to určitě nebylo.“
A jak tedy? „Po nástupu nového realizačního týmu mi bylo určitou osobou řečeno, že nemají rádi nejlepšího hráče v nejhorším týmu. To mi bylo zopakováno dvakrát. Následně mi začal klesat ice-time, nechodil jsem na rozhodující momenty. Tím se mi potvrdilo, že už nemám takovou důvěru. Proto jsem požádal svého agenta, že pokud potřebují typologicky jiného hráče, tak aby mě vyměnili. Bylo by to nejlepší pro obě strany. Mohli využít toho, že mám téměř bod na zápas a tudíž by o mě mohl být zájem. Myslel jsem, že si o tom budou chtít promluvit, vyříkat si to.“
Což se nestalo. Prý jste si ani nemohl vzít věci ze šatny a rozloučit se s týmem. Je to pravda? „Ano, tak to bylo. Bylo mi to podané tak, že si vedení a trenéři nepřejí, abych už chodil do kabiny a na čtvrteční trénink. Kustodi mi měli sbalit věci. Když o tom přemýšlím, hodilo se jim, že ten impulz k trejdu vzešel z mojí strany. Mohli se vyjádřit tak, jak udělali. Četl jsem, že mají během repre pauzy přijít nějací noví útočníci. K té výměně by možná stejně došlo. Takhle aspoň nemuseli nic vysvětlovat.“
Výstroj vám tedy přinesl před zimák kustod? „Nakonec jsme si zavolali znova a dohodli se, že počkám, až odjede tým autobusem do Karlových Varů. Pak jsem si mohl jít do kabiny, kde nikdo nebyl, pro svoje věci.“
Není smutné, že jste nemohl říct „ahoj“ ani hráčům? „To je velmi smutné. Ty kluky jsem měl fakt rád. I když jsem byl ve Zlíně krátce, našel jsem si tam kamarády. V kabině jsem se cítil super. Nakonec jsem ani nemohl přijít na zimák, podat hráčům ruku a rozloučit se. Tohle mě mrzí skoro nejvíc ze všeho. Drtivá většina kluků se mi pak ozvala. Buď volali, anebo napsali zprávu. Chtěli se o tom pobavit. Bylo i pro ně překvapivé, jak rychlý spád to nabralo.“
Jak si vysvětlujete větu, že nemají rádi nejlepšího hráče v nejhorším mužstvu? „Když jsem to slyšel, zaskočilo mě to. Přemýšlel jsem o tom zleva, zprava. Říkal jsem si, co mi tím chtějí říct. Byl jsem nejproduktivnější hráč, tak možná mysleli mě. Ale opravdu nevím, konkrétně mi to vysvětleno nebylo.“
Pod předchozím trenérem Robertem Svobodou jste se cítil lépe? „Start do sezony jsme neměli dobrý, ale já jsem si za Svobody nemohl na nic stěžovat. Cítil jsem se úplně v pohodě.“
V létě jste odešel z Varů do Zlína, abyste byl s malými dvojčaty blíž rodině na Slovensku. Teď se stěhujete zase zpátky. Jak to vnímáte? „Z vyjádření Zlína to vypadalo, že končím okamžitě a rozvázali se mnou smlouvu. Ozvalo se mi víc týmů, ale myslely, že jsem volný hráč. Jenže to bylo tak, že se musely domluvit se Zlínem na výměně. Z toho byly ty kluby překvapené. Nad trejdem jsem neměl žádnou kontrolu. Nemohl jsem nic dělat, jen čekat, s kým se klub domluví. Vím, že některé hráče nechtěli. Nakonec to padlo na Vary, které nabídly hráče (Tomáš Hanousek), o kterého Zlín stál.“
Co čekáte od staronového angažmá? „Ve Varech mám dobré vztahy, po minulé sezoně tam moji situaci pochopili. Vím, že potřebují pomoct do útoku. Mají nějaké zraněné, mladý Kulich jede na dvacítky. Moje rodinná situace se nezměnila, mám malá dvojčata. Vracím se do Varů, to je hokejový život. Působil jsem tam tři roky, mám tam hodně kamarádů. Na druhou stranu je to fajn.“
Má Zlín kvalitu na to, aby se v extralize zachránil? „Nemyslím, že jsou v klubu smíření se sestupem. Věřím, že tým ještě zabojuje. Mužstvo má určitě na to, aby bylo lepší. Kvalita hráčů určitě neodpovídá postavení v tabulce. Přeji Zlínu, ať se zachrání.“
V Karlových Varech jste už pátou sezonu. To jste tady tolik spokojený? „Je pravda, že už je to dlouhá doba. Myslím, že mi to tady svědčí. Rozumím si se spoluhráči i trenéry, všichni lidi v klubu jsou super. Je tady taková pohoda. Nejsou tady ani zdaleka takové tlaky, jako jsem zažíval dřív třeba ve Spartě. Jediné, co mi na Varech vadí, jsou ambice. Chtěl bych hrát o vyšší příčky. Tohle je fakt jediná věc, co mě tady mrzí a štve.“
Když jste do Energie v roce 2017 přicházel, nebral jste klub spíše jako přestupní stanici? „To bych neřekl. Určitě jsem ale nečekal, že tady budu takhle dlouho. Odcházel jsem ze Sparty, kde jsem neměl úplně dobrou sezonu. Byl jsem tam s Pepísem (brankářem Tomášem Pöpperlem), oběma se nám ročník moc nepovedl. On odešel do Německa, já čekal, co bude se mnou. Pak přijel tehdejší manažer Varů Jarda Kverka s tím, že by měl zájem, abych jim šel pomoct vrátit se rychle zpátky do extraligy. Že pak uvidím, co dál. Podepsal jsem smlouvu na rok s případnou roční opcí. Bral jsem to trochu jako restart kariéry, což se nakonec povedlo.“
Říkáte, že se vám sezona 2016/17 ve Spartě nepovedla. Měl jste průměr 1,9 a úspěšnost zákroků 92,4 procenta. Byl jste lepší než Pöpperle, dařilo se vám i na střídavých startech v první lize. „To je pravda. Možná to mám trochu zkreslené tím, že na ten rok nevzpomínám nejlíp. Měl jsem pak nabídky z extraligy, ale já nikde v lepším týmu nechtěl dělat dvojku. Chtěl jsem chytat. Všechno jsem odmítal. Raději jsem šel do první ligy, kde byla nejvyšší postupová ambice, a byl jsem jednička.“
O dva roky dřív jste byl jedničkou ve Spartě, odešel jste do KHL. O dvacet měsíců později jste šel do české první ligy. „Jo, zní to zvláštně, ale já jsem chtěl prostě chytat. Odmítal jsem někde sedět na střídačce.“
V Energii se postupový cíl povedlo splnit. Celá sezona byla velká jízda, že? „Bylo to super, skoro pořád jsme vyhrávali. Pro celé Vary byla ta sezona takový restart. Budoucnost po zisku dvou titulů neměly růžovou. Pro fanoušky jistě nebyl sestup příjemný, po pár zápasech ale přišla euforie, lidi začali zase chodit. Nadšení pak vyvrcholilo baráží. Trenér Martin Pešout to tady dal všechno dohromady, vybudoval kvalitní tým na to, abychom byli konkurenceschopní i v extralize.“
Vrátím se k tomu, co jste říkal na začátku. Bylo potom těžké po letech nejvyšších ambicí ve Spartě slevit na cíle jako hlavně nesestoupit a třeba zkusit uhrát čtvrtfinále? Navíc jste musel v podstatě zapomenout na vlastní statistiky. „To je pravda. Pro mě je na druhou stranu hrozně motivující, že každý večer stojím proti top ligovým hráčům, kteří umí dát góly. Říkám si v hlavě: Pojďte to do mě bušit, já zadarmo nic nedám a ukážu vám. Tohle je moje vnitřní motivace. Když dostanu jeden dva góly, máme šanci vyhrát. Když jich dostanu víc, šance rapidně klesá. Nemáme hráče, kteří jsou schopní dát třicet gólů za sezonu. Mám to postavené na tom, že to prostě musím zavřít, pomoct klukům a oni mi to vstřelenými góly vrátí.“
Jak jste se vyrovnával s nízkými cíli? „Každý hráč chce vyhrávat. Já to beru tak, že teď jsem ve Varech, chci jim pomoct. Každý rok si říkáme, že uděláme play off, kde pak klidně můžeme překvapit, může se stát cokoli. Víme samozřejmě, jaký máme rozpočet, jaké máme hráče. Máte pravdu, že jsem si na to musel zvyknout. Snadné to nebylo. Ve Spartě byl cíl titul a nic jiného neexistovalo. Tady je ale kabina skoro jako rodina, atmosféra je jiná, žijete tu jinak než v Praze. Všichni k sobě mají blíž. Lidi z nejvyššího vedení za námi chodí do kabiny, bavíme se, navštěvujeme společně různé akce. Má to něco pro a něco proti.“
Jak vůbec vzpomínáte na dlouhé angažmá ve Spartě? „Přestoupil jsem tam, když mi bylo šestnáct. Utekl jsem z Jihlavy, do Prahy mě přetáhl pan Bříza. Vyhlídli si mě, mysleli si, že budu do budoucna pro Spartu ten pravý. Bohužel se to asi nepovedlo. Možná jsem měl jít úplně jinou cestou, vzít to spíše do kanadské juniorky, kam jsem měl taky nabídky. Rozhodl jsem se ale pro Spartu. Tenkrát do toho hodně mluvil i táta, protože jsem byl ještě nezletilý. On chtěl, ať jdu do Prahy. Byl jsem tam dlouho, strašnou spoustu let mi trvalo, než jsem se nějak prosadil do áčka. Když se to konečně povedlo, vypadli jsme s Třincem v semifinále a další rok jsem šel zkusit Rusko. Na mládež vzpomínám dobře, měl jsem rád trenéra Davida Volka. Když jsem ale koukal, kolik gólmanů se tam za ty roky vystřídalo, sám se divím, že jsem tam vydržel tak dlouho.“
Jste jedním z největších symbolů překlenovací éry po konci Petra Břízy, kdy se deset let hledala správná jednička. Bez urážky, necítil jste, že s vámi pouze lepili díry, když zrovna potřebovali? „Dá se říct, že jo. Lítal jsem různě po hostováních. Když už jsem odchytal hodně zápasů a rok se mi povedl, přivedli další brankáře, Januse, Lukáše a další. Kdybych ale měl tu výkonnost, asi bych zůstal a dali mi víc zápasů. Nevím. Zřejmě si ode mě slibovali víc, nebyl jsem hvězda, kterou pořád hledají. Ať Sparta přivádí útočníka, nebo brankáře, vždycky je to absolutní špička. To platí pořád.“
Byla zpětně chyba odejít v dorostu do Sparty? „Když vám v takovém věku přistane na stole v Jihlavě nabídka z nejlepšího klubu Česka, těžko se to odmítá. Tam by chtěl hrát každý. Prostě to jdete zkusit. Neberu to jako chybu. Třeba mě to posunulo. Možná bych teď byl úplně jinde, ale možná bych ani hokej nehrál. Prošel jsem si tím, prošel jsem si i Ruskem, které bylo možná ještě horší. Ze všeho jsem se ale vyhrabal.“
Ještě bych zůstal u Sparty. Jak těžký byl ročník 2010/11, kdy jste jako devatenáctiletý talent poprvé dostal šanci? Sezonu jste s nabitým týmem končili ve skupině o udržení. Jde o nejhorší rok klubu v novodobé historii. „Pamatuju si to úplně přesně. Podle jmen to byl možná nejlepší tým všech dob. Když se na to dneska podíváte, ani není možné, že se tam takoví hráči vůbec sešli. Hlinka, Ton, Hlaváč, Ručinský, Výborný, Broš, Kratěna… S takovými by chtěl hrát každý. Klukům se ale nedařilo, hrálo se o sestup. Nebylo to nic příjemného, co vám budu povídat.“
Další roky jste tedy před sebou pořád tlačil balvan toho, jestli jste, nebo nejste pro brankoviště Sparty ten pravý. „Prošel jsem si tím, co zažívají kluci v Americe na farmách, takhle jsem se cítil. Byl jsem takový český farmář. (usmívá se) Nemohl jsem se roky do Sparty, potažmo do extraligy, dostat. Konkurence v klubu byla vždycky obrovská, přeskočit Pepíse a spol. bylo těžké. Musel jsem kousat dokola hostování, často jsem ani nevěděl, za který tým hraju. Dnes z toho třeba můžu těžit. Těžko mě něco rozhodí. Příjemné to ale nebylo.“
Když jste ročník 2014/15 konečně odchytal jako jednička Sparty, po úspěšné sezoně jste odešel do KHL. Byť jste měl pořád platnou smlouvu v Praze. „Je to tak. Zavolal mi agent, že se uvolnilo místo v Novokuzněcku. KHL pro mě byla samozřejmě lákavá, neříkal jsem ale, že to okamžitě beru. Spíše jsem vycházel ze situace ve Spartě. Sezona před tím se mi povedla. Jak jsem říkal, došli jsme do semifinále s Třincem, byl to pro mě zlomový rok. Klub ale zase přivedl zpátky Pepíse. Bylo mi jasné, že bych znovu spíš rajzoval po první lize, že bych byl zase farmář. Proto jsem na Rusko kývnul.“
Byl to signál, že vám prostě vedení stále nevěří? „Ano. Sparta je tímhle bohužel výjimečná. Nikdy nevíte, koho přivedou, koho koupí. Klid tam nemáte nikdy.“
Za Novokuzněck jste ale nakonec odchytal pouhé čtyři zápasy a vrátil se „Nevyšlo to. Až postupem času jsem zjistil, co je to za tým. Že byli asi sedm sezon v řadě poslední nebo předposlední. Když se jelo do Petrohradu nebo na CSKA, cíl byl nedostat výprask. Když se prohrálo o dva góly, slavilo se to jako výhra. Hlavně jsem se ale hned na začátku zranil, měl jsem otřes mozku. Nesedlo si to. Pak už jsem šanci nedostal. Měli jsme starého kouče (Nikolaje Solovjova), který cizince neměl rád. Byl to boj ze všech stran. Už kolem Vánoc bylo jasné, že jsme daleko za play off, takže přišli s tím, že všechny importy propouští. Zase jsem se stěhoval. Z KHL jsem šel rovnou do Benátek nad Jizerou, protože v Česku jsem měl platný kontrakt ve Spartě. Nebylo to hezké, zase jsem začínal od nuly.“
Byly i v nejslabším klubu KHL platové podmínky oproti české špičce hodně odskočené? „Musím říct, že ano. Cizince zaplatili skvěle. Po hokejové i životní stránce to však růžové nebylo. Na konci jsme se ještě tahali o odstupné. Oni mě chtěli vyhodit, já chtěl zůstat. Nakonec jsme si ale v pohodě plácli.“
Jeden váš tehdejší spoluhráč stojí za zmínku. Současná hvězda NHL Kirill Kaprizov. „Už tehdy byl totálně odskočený. Bylo mu teprve osmnáct, ale přitom vážně neskutečný hokejista. Byť jsme byli nejhorší tým, on ty góly dával proti komukoli. Šel si za tím, teď podepsal obří smlouvu. Věřím, že to opravdu bude v NHL absolutně top hráč.“
Zpátky k vám. V Benátkách jste ožil a dostal znovu šanci i ve Spartě. „Odchytal jsem dva neskutečné zápasy. První čisté konto a výhra 2:0, druhý pak výhra 2:1 v nájezdech. Říkal jsem si: Paráda, jsem zpátky. Vtom najednou před play off přivedli Američana Dannyho Taylora a já zase skončil na tribuně. Oba s Pepísem jsme na to koukali, co to má jako být. Oni dva se pak v play off točili. Ten klub je prostě specifický. Mám upřímně Spartu pořád v srdci, práci s gólmany ale dlouhodobě neumí. Chytat tam je těžké. Teď ve Varech na mě jde každý večer pětatřicet střel. Tam jich bylo patnáct. Pak dostanete jeden gól a koukají na vás jak na pitomce a mávají statistikami. Tlaky jsou velké, je vidět, že doteď pořád úplně tu jedničku nenašli.“
Oklikou se vrátím do Karlových Varů. Je to tak, že až tady jste našel opravdový klid? „Víte, pro gólmana je hodně důležité, jestli vám trenér věří. Nevím, jak to je ve Spartě… Tam jsem měl pocit, že přivedli gólmana, ale rychle mu přestali věřit. To je podle mě špatně. Tady mi Martin Pešout opravdu věří. Mezi trenérem a brankářem je tohle nutné. Komunikovat, být upřímný, vzájemně se respektovat, věřit si.“
K roli jedničky jste dostal navíc ještě úlohu mentora. Do draftu vedle vás vyrostli Jan Bednář a Patrik Hamrla. „Zrovna jsem si říkal, že to ani není možné, že všichni kolem mě chodí do NHL a já pořád stojím na místě. (směje se) Jsem za kluky samozřejmě rád. Pavel Kněžický a další trenéři brankářů tady pracují výborně. Pro jméno Karlových Varů je super, že je klub vidět na draftu NHL.“
V Energii máte pořád mladý tým, stále pokračuje proces učení. Nedoufal jste, že v páté sezoně už to bude z tohoto pohledu jiné „Vyvíjí se to. V první lize jsme všichni hráli za pár korun. Pak se postoupilo, výkony šly nahoru, s tím pak i platy. Někteří kluci odešli. Nemáme tady klub, který by byl schopný vypláznout miliony za hotového hráče do první lajny. Musíme si je vychovat, což nějakou dobu trvá. Když si ho vypipláte a on vám uteče jinam, zase se to zbortí a musíte hledat novou variantu. Je to těžké, ale všichni se s tím tady perou docela úspěšně.“
Je vám třicet. Jaké ještě máte v hokeji cíle? Co znovu zkusit zahraniční angažmá? „Táta odchytal několik set zápasů v extralize, vždycky jsem si říkal, že bych chtěl být lepší než on. Minulý rok mi volal, že jsem ho už překonal v nulách. Motor v sobě mám pořád. Strašně bych chtěl vyhrát titul, zvednout nad hlavu extraligový pohár. Na NHL už jsem starý. (usmívá se) Kdyby přišla nabídka ze zahraničí? Proč ne. Brankářů je ale spousta a prosadit se je těžké. Pokud by se třeba ozval někdo z Ruska, šel bych to s čistou hlavou zkusit znovu. Strop je pro mě ale český titul.“
Pokud se nepletu, po aktuální sezoně vám v Energii končí smlouva. „Je to tak. Uvidíme, co bude. Kam se posunu dál, nebo jestli třeba zůstanu.“
V lednu se řešil váš možný přesun do Třince. Jak jste to prožíval? „Minulá sezona byla specifická, nesestupová. Dole se o nic nehrálo, bylo to unavené. Celá sezona byla ospalá. Něco se kolem mě pořád motalo. Agenti se ptali, jestli bych tam chtěl jít nebo tak. Ve Varech jsem moc neměl o co hrát. V Třinci byly ambice vyhrát titul. Nakonec to nedopadlo, takže jsem se soustředil na naše play off, které mi popravdě moc nevyšlo. Zahráli jsme si předkolo a konec.“
V té době jste taky na konci ledna přepsal extraligovou historii, když jste se jako první brankář trefil střelou do prázdné branky. „Je to něco výjimečného. Napořád už budu zapsaný v ligových statistikách jako ten první. Jsem za to rád, opravdu mě to těší.“
Co na to pan otec? Nepamatuju si, že by to on někdy byť jen zkusil. (směje se) „Tenkrát byla jiná doba. Byly rovné, těžké, dřevené hokejky. Ani v NHL to v té době nikdo moc nezkoušel. Gólmani byli zavření v modrém brankovišti a měli zákaz kamkoli vyjíždět. Co vím, tak táta s hokejkou opravdu hrát moc neuměl, měl ji jenom na opírání.“
Obrovský posun v práci s holí jste prý udělal ve Spartě. „Je to tak. Hodně to do mě hustil pan Jandač. Chtěl, abych za branku jezdil, zrychloval hru, rozehrával puky. Mám to od něj. Hodně mi pomohl taky David Kočí, který tehdy přišel z NHL. Po tréninku jsme spolu vždycky zůstávali na ledě a on mi tam pálil puky. To byl pro mě zlomový rok, kdy jsem se s hokejkou opravdu naučil. V hlavě mi pak často blikalo, abych to zkusil i na prázdnou branku.“
No ten vhled do toho jak Sparta handluje s gólmany jak na nějakým tureckým trhu je dost zajímavý. My chceme úspěch teď, hned a ty budeš chytat jak chceme my a jestli se ti nepovedou tři zápasy tak jdeš do Kadaně. Gólman který necítí důvěru nemůže nikdy odvádět 100% výkon, na této pozici je to klíčový, to ví snad každý. A i když si myslíš že chystáš dobře, stejně ti někdo do toho hodí vidle ) to je dost smutný. A že se těch jmen u rudejch vystřídalo, a v podstatě co gólman to jméno. Vono se halt i s rozpočtem skoro neomezeným musí pracovat trochu koncepčně, v Třinci to vědí a proto jsou tak trochu pořád jinde a v Spartě se chytají za hlavu proč jim pořád ten titul uniká no a tady je třeba jeden z těch důvodu a nedělám si iluze že jich nebude víc
ad Antos, me to prijde trochu jako opakovanej vykrik. za vsechno muze pocet ucastniku mladeznickych soutezi. dulezitej faktor, ale ne podle me ne jedinej. vubec se nezameruji na kvalitu nasi ligy. rozdil mezi kluby v rozpoctech je neskutecnej a tim, ze se letos sestupuje, tak KLA radeji vezme 6 kanadanu nez nechat hrat mlady. nechapu trochu nominaci z nasi ligy z PCE napriklad nevzal vubec nikoho. cim dal vic si myslim, ze by extraligu meli zavrit. 14 tymu a nastavit platovy dno a platovej strop. jinak to dopadne tak, ze bude 6 tymu bojovat o 4 mista v semifinale a zbytek o to vyhnout se barazi.
ad Novas, at to hoch zvazi. Bud chteji nekoho za toho Slovince do vyrovnane dvojic s Ruzickou nebo udelaji kompletni tresk. kazdopadne z pozice jasne 1, jde nekam kde zrejme bude zhruba polovinu toho co ted a nejsem si uplne jistej zda MBL je ten adept na titul. ale treba potrebuje novou motivaci. kazdopadne je to super informace pro MBL golmany. Hned se tesi jakou maji duveru :-)
1140bxl: A taky je tu u Novase faktor penize, ktery na strome nerostou, ze?
A k Antosovi: Jak se nekdy smeju nad vyplodama v diskusich, tak pod timhle clankem par dobrych a zajimavych prispevku v diskusi bylo. Tech faktoru je urcite hodne. Myslim, ze to jsou mj i faktory obecny .... kam spolecnost smeruje, jak se spolecnost meni atp. Ale souhlas, ze Antos je tedko takovym tiskovym mluvcim vsech problemu v hokeji....
Komentáře
Moc bych nerozumel tomu, proc by Bolka chtela golmana. Ma vyrovnanou dvojici s prumerem kolem 2 g na zapas. Leda po sezone, no. Nevim, jak to maji jejich golmani se smlouvama...
Jo a ja bych nebyl tak optimisticky s tim kadrem. Smlouvu porad nemaji minimalne Flek/Pulpan/Novotny. Klicovy utocnik/obrance/brankar... bez nich je to uplne jinej tym resp. struktura tymu. A myslim, ze i Mikus nema pristi sezonu kontrakt. Protoze pak uz neshanis jen prvniho centra, ale i centra do druhe lajny, kridlo do prvni a obrance do presilovky :-/
Ale vždycky záleží na tý protihodnotě - jestli jsme schopný za Filipa dostat něco smysluplnýho nejen na tuhle sezónu, hodně bych o tom trejdu přemýšlel (pokud už nemá úplně domluveno, pak se o trejdu ještě inam bude těžko mluvit)
Nemáte někdo prosím celej článek?
Proč jste tak náhle skončil ve Zlíně?
„Předem chci říct, že bych se nikdy takto nevyjadřoval ohledně své výměny nebo konci v nějakém týmu. Tyto věci jsou vždycky interní záležitostí. Jenže Zlín ze mě udělal v podstatě bezcharakterního hráče. Mrzí mě, jak se klub vyjádřil do médií, že nechci bojovat za tým, za město. Takhle to určitě nebylo.“
A jak tedy?
„Po nástupu nového realizačního týmu mi bylo určitou osobou řečeno, že nemají rádi nejlepšího hráče v nejhorším týmu. To mi bylo zopakováno dvakrát. Následně mi začal klesat ice-time, nechodil jsem na rozhodující momenty. Tím se mi potvrdilo, že už nemám takovou důvěru. Proto jsem požádal svého agenta, že pokud potřebují typologicky jiného hráče, tak aby mě vyměnili. Bylo by to nejlepší pro obě strany. Mohli využít toho, že mám téměř bod na zápas a tudíž by o mě mohl být zájem. Myslel jsem, že si o tom budou chtít promluvit, vyříkat si to.“
Což se nestalo. Prý jste si ani nemohl vzít věci ze šatny a rozloučit se s týmem. Je to pravda?
„Ano, tak to bylo. Bylo mi to podané tak, že si vedení a trenéři nepřejí, abych už chodil do kabiny a na čtvrteční trénink. Kustodi mi měli sbalit věci. Když o tom přemýšlím, hodilo se jim, že ten impulz k trejdu vzešel z mojí strany. Mohli se vyjádřit tak, jak udělali. Četl jsem, že mají během repre pauzy přijít nějací noví útočníci. K té výměně by možná stejně došlo. Takhle aspoň nemuseli nic vysvětlovat.“
Výstroj vám tedy přinesl před zimák kustod?
„Nakonec jsme si zavolali znova a dohodli se, že počkám, až odjede tým autobusem do Karlových Varů. Pak jsem si mohl jít do kabiny, kde nikdo nebyl, pro svoje věci.“
Není smutné, že jste nemohl říct „ahoj“ ani hráčům?
„To je velmi smutné. Ty kluky jsem měl fakt rád. I když jsem byl ve Zlíně krátce, našel jsem si tam kamarády. V kabině jsem se cítil super. Nakonec jsem ani nemohl přijít na zimák, podat hráčům ruku a rozloučit se. Tohle mě mrzí skoro nejvíc ze všeho. Drtivá většina kluků se mi pak ozvala. Buď volali, anebo napsali zprávu. Chtěli se o tom pobavit. Bylo i pro ně překvapivé, jak rychlý spád to nabralo.“
Jak si vysvětlujete větu, že nemají rádi nejlepšího hráče v nejhorším mužstvu?
„Když jsem to slyšel, zaskočilo mě to. Přemýšlel jsem o tom zleva, zprava. Říkal jsem si, co mi tím chtějí říct. Byl jsem nejproduktivnější hráč, tak možná mysleli mě. Ale opravdu nevím, konkrétně mi to vysvětleno nebylo.“
Pod předchozím trenérem Robertem Svobodou jste se cítil lépe?
„Start do sezony jsme neměli dobrý, ale já jsem si za Svobody nemohl na nic stěžovat. Cítil jsem se úplně v pohodě.“
V létě jste odešel z Varů do Zlína, abyste byl s malými dvojčaty blíž rodině na Slovensku. Teď se stěhujete zase zpátky. Jak to vnímáte?
„Z vyjádření Zlína to vypadalo, že končím okamžitě a rozvázali se mnou smlouvu. Ozvalo se mi víc týmů, ale myslely, že jsem volný hráč. Jenže to bylo tak, že se musely domluvit se Zlínem na výměně. Z toho byly ty kluby překvapené. Nad trejdem jsem neměl žádnou kontrolu. Nemohl jsem nic dělat, jen čekat, s kým se klub domluví. Vím, že některé hráče nechtěli. Nakonec to padlo na Vary, které nabídly hráče (Tomáš Hanousek), o kterého Zlín stál.“
Co čekáte od staronového angažmá?
„Ve Varech mám dobré vztahy, po minulé sezoně tam moji situaci pochopili. Vím, že potřebují pomoct do útoku. Mají nějaké zraněné, mladý Kulich jede na dvacítky. Moje rodinná situace se nezměnila, mám malá dvojčata. Vracím se do Varů, to je hokejový život. Působil jsem tam tři roky, mám tam hodně kamarádů. Na druhou stranu je to fajn.“
Má Zlín kvalitu na to, aby se v extralize zachránil?
„Nemyslím, že jsou v klubu smíření se sestupem. Věřím, že tým ještě zabojuje. Mužstvo má určitě na to, aby bylo lepší. Kvalita hráčů určitě neodpovídá postavení v tabulce. Přeji Zlínu, ať se zachrání.“
V Karlových Varech jste už pátou sezonu. To jste tady tolik spokojený?
„Je pravda, že už je to dlouhá doba. Myslím, že mi to tady svědčí. Rozumím si se spoluhráči i trenéry, všichni lidi v klubu jsou super. Je tady taková pohoda. Nejsou tady ani zdaleka takové tlaky, jako jsem zažíval dřív třeba ve Spartě. Jediné, co mi na Varech vadí, jsou ambice. Chtěl bych hrát o vyšší příčky. Tohle je fakt jediná věc, co mě tady mrzí a štve.“
Když jste do Energie v roce 2017 přicházel, nebral jste klub spíše jako přestupní stanici?
„To bych neřekl. Určitě jsem ale nečekal, že tady budu takhle dlouho. Odcházel jsem ze Sparty, kde jsem neměl úplně dobrou sezonu. Byl jsem tam s Pepísem (brankářem Tomášem Pöpperlem), oběma se nám ročník moc nepovedl. On odešel do Německa, já čekal, co bude se mnou. Pak přijel tehdejší manažer Varů Jarda Kverka s tím, že by měl zájem, abych jim šel pomoct vrátit se rychle zpátky do extraligy. Že pak uvidím, co dál. Podepsal jsem smlouvu na rok s případnou roční opcí. Bral jsem to trochu jako restart kariéry, což se nakonec povedlo.“
Říkáte, že se vám sezona 2016/17 ve Spartě nepovedla. Měl jste průměr 1,9 a úspěšnost zákroků 92,4 procenta. Byl jste lepší než Pöpperle, dařilo se vám i na střídavých startech v první lize.
„To je pravda. Možná to mám trochu zkreslené tím, že na ten rok nevzpomínám nejlíp. Měl jsem pak nabídky z extraligy, ale já nikde v lepším týmu nechtěl dělat dvojku. Chtěl jsem chytat. Všechno jsem odmítal. Raději jsem šel do první ligy, kde byla nejvyšší postupová ambice, a byl jsem jednička.“
O dva roky dřív jste byl jedničkou ve Spartě, odešel jste do KHL. O dvacet měsíců později jste šel do české první ligy.
„Jo, zní to zvláštně, ale já jsem chtěl prostě chytat. Odmítal jsem někde sedět na střídačce.“
V Energii se postupový cíl povedlo splnit. Celá sezona byla velká jízda, že?
„Bylo to super, skoro pořád jsme vyhrávali. Pro celé Vary byla ta sezona takový restart. Budoucnost po zisku dvou titulů neměly růžovou. Pro fanoušky jistě nebyl sestup příjemný, po pár zápasech ale přišla euforie, lidi začali zase chodit. Nadšení pak vyvrcholilo baráží. Trenér Martin Pešout to tady dal všechno dohromady, vybudoval kvalitní tým na to, abychom byli konkurenceschopní i v extralize.“
Vrátím se k tomu, co jste říkal na začátku. Bylo potom těžké po letech nejvyšších ambicí ve Spartě slevit na cíle jako hlavně nesestoupit a třeba zkusit uhrát čtvrtfinále? Navíc jste musel v podstatě zapomenout na vlastní statistiky.
„To je pravda. Pro mě je na druhou stranu hrozně motivující, že každý večer stojím proti top ligovým hráčům, kteří umí dát góly. Říkám si v hlavě: Pojďte to do mě bušit, já zadarmo nic nedám a ukážu vám. Tohle je moje vnitřní motivace. Když dostanu jeden dva góly, máme šanci vyhrát. Když jich dostanu víc, šance rapidně klesá. Nemáme hráče, kteří jsou schopní dát třicet gólů za sezonu. Mám to postavené na tom, že to prostě musím zavřít, pomoct klukům a oni mi to vstřelenými góly vrátí.“
Jak jste se vyrovnával s nízkými cíli?
„Každý hráč chce vyhrávat. Já to beru tak, že teď jsem ve Varech, chci jim pomoct. Každý rok si říkáme, že uděláme play off, kde pak klidně můžeme překvapit, může se stát cokoli. Víme samozřejmě, jaký máme rozpočet, jaké máme hráče. Máte pravdu, že jsem si na to musel zvyknout. Snadné to nebylo. Ve Spartě byl cíl titul a nic jiného neexistovalo. Tady je ale kabina skoro jako rodina, atmosféra je jiná, žijete tu jinak než v Praze. Všichni k sobě mají blíž. Lidi z nejvyššího vedení za námi chodí do kabiny, bavíme se, navštěvujeme společně různé akce. Má to něco pro a něco proti.“
Jak vůbec vzpomínáte na dlouhé angažmá ve Spartě?
„Přestoupil jsem tam, když mi bylo šestnáct. Utekl jsem z Jihlavy, do Prahy mě přetáhl pan Bříza. Vyhlídli si mě, mysleli si, že budu do budoucna pro Spartu ten pravý. Bohužel se to asi nepovedlo. Možná jsem měl jít úplně jinou cestou, vzít to spíše do kanadské juniorky, kam jsem měl taky nabídky. Rozhodl jsem se ale pro Spartu. Tenkrát do toho hodně mluvil i táta, protože jsem byl ještě nezletilý. On chtěl, ať jdu do Prahy. Byl jsem tam dlouho, strašnou spoustu let mi trvalo, než jsem se nějak prosadil do áčka. Když se to konečně povedlo, vypadli jsme s Třincem v semifinále a další rok jsem šel zkusit Rusko. Na mládež vzpomínám dobře, měl jsem rád trenéra Davida Volka. Když jsem ale koukal, kolik gólmanů se tam za ty roky vystřídalo, sám se divím, že jsem tam vydržel tak dlouho.“
Jste jedním z největších symbolů překlenovací éry po konci Petra Břízy, kdy se deset let hledala správná jednička. Bez urážky, necítil jste, že s vámi pouze lepili díry, když zrovna potřebovali?
„Dá se říct, že jo. Lítal jsem různě po hostováních. Když už jsem odchytal hodně zápasů a rok se mi povedl, přivedli další brankáře, Januse, Lukáše a další. Kdybych ale měl tu výkonnost, asi bych zůstal a dali mi víc zápasů. Nevím. Zřejmě si ode mě slibovali víc, nebyl jsem hvězda, kterou pořád hledají. Ať Sparta přivádí útočníka, nebo brankáře, vždycky je to absolutní špička. To platí pořád.“
Byla zpětně chyba odejít v dorostu do Sparty?
„Když vám v takovém věku přistane na stole v Jihlavě nabídka z nejlepšího klubu Česka, těžko se to odmítá. Tam by chtěl hrát každý. Prostě to jdete zkusit. Neberu to jako chybu. Třeba mě to posunulo. Možná bych teď byl úplně jinde, ale možná bych ani hokej nehrál. Prošel jsem si tím, prošel jsem si i Ruskem, které bylo možná ještě horší. Ze všeho jsem se ale vyhrabal.“
Ještě bych zůstal u Sparty. Jak těžký byl ročník 2010/11, kdy jste jako devatenáctiletý talent poprvé dostal šanci? Sezonu jste s nabitým týmem končili ve skupině o udržení. Jde o nejhorší rok klubu v novodobé historii.
„Pamatuju si to úplně přesně. Podle jmen to byl možná nejlepší tým všech dob. Když se na to dneska podíváte, ani není možné, že se tam takoví hráči vůbec sešli. Hlinka, Ton, Hlaváč, Ručinský, Výborný, Broš, Kratěna… S takovými by chtěl hrát každý. Klukům se ale nedařilo, hrálo se o sestup. Nebylo to nic příjemného, co vám budu povídat.“
Další roky jste tedy před sebou pořád tlačil balvan toho, jestli jste, nebo nejste pro brankoviště Sparty ten pravý.
„Prošel jsem si tím, co zažívají kluci v Americe na farmách, takhle jsem se cítil. Byl jsem takový český farmář. (usmívá se) Nemohl jsem se roky do Sparty, potažmo do extraligy, dostat. Konkurence v klubu byla vždycky obrovská, přeskočit Pepíse a spol. bylo těžké. Musel jsem kousat dokola hostování, často jsem ani nevěděl, za který tým hraju. Dnes z toho třeba můžu těžit. Těžko mě něco rozhodí. Příjemné to ale nebylo.“
Když jste ročník 2014/15 konečně odchytal jako jednička Sparty, po úspěšné sezoně jste odešel do KHL. Byť jste měl pořád platnou smlouvu v Praze.
„Je to tak. Zavolal mi agent, že se uvolnilo místo v Novokuzněcku. KHL pro mě byla samozřejmě lákavá, neříkal jsem ale, že to okamžitě beru. Spíše jsem vycházel ze situace ve Spartě. Sezona před tím se mi povedla. Jak jsem říkal, došli jsme do semifinále s Třincem, byl to pro mě zlomový rok. Klub ale zase přivedl zpátky Pepíse. Bylo mi jasné, že bych znovu spíš rajzoval po první lize, že bych byl zase farmář. Proto jsem na Rusko kývnul.“
Byl to signál, že vám prostě vedení stále nevěří?
„Ano. Sparta je tímhle bohužel výjimečná. Nikdy nevíte, koho přivedou, koho koupí. Klid tam nemáte nikdy.“
Za Novokuzněck jste ale nakonec odchytal pouhé čtyři zápasy a vrátil se
„Nevyšlo to. Až postupem času jsem zjistil, co je to za tým. Že byli asi sedm sezon v řadě poslední nebo předposlední. Když se jelo do Petrohradu nebo na CSKA, cíl byl nedostat výprask. Když se prohrálo o dva góly, slavilo se to jako výhra. Hlavně jsem se ale hned na začátku zranil, měl jsem otřes mozku. Nesedlo si to. Pak už jsem šanci nedostal. Měli jsme starého kouče (Nikolaje Solovjova), který cizince neměl rád. Byl to boj ze všech stran. Už kolem Vánoc bylo jasné, že jsme daleko za play off, takže přišli s tím, že všechny importy propouští. Zase jsem se stěhoval. Z KHL jsem šel rovnou do Benátek nad Jizerou, protože v Česku jsem měl platný kontrakt ve Spartě. Nebylo to hezké, zase jsem začínal od nuly.“
Byly i v nejslabším klubu KHL platové podmínky oproti české špičce hodně odskočené?
„Musím říct, že ano. Cizince zaplatili skvěle. Po hokejové i životní stránce to však růžové nebylo. Na konci jsme se ještě tahali o odstupné. Oni mě chtěli vyhodit, já chtěl zůstat. Nakonec jsme si ale v pohodě plácli.“
Jeden váš tehdejší spoluhráč stojí za zmínku. Současná hvězda NHL Kirill Kaprizov.
„Už tehdy byl totálně odskočený. Bylo mu teprve osmnáct, ale přitom vážně neskutečný hokejista. Byť jsme byli nejhorší tým, on ty góly dával proti komukoli. Šel si za tím, teď podepsal obří smlouvu. Věřím, že to opravdu bude v NHL absolutně top hráč.“
Zpátky k vám. V Benátkách jste ožil a dostal znovu šanci i ve Spartě.
„Odchytal jsem dva neskutečné zápasy. První čisté konto a výhra 2:0, druhý pak výhra 2:1 v nájezdech. Říkal jsem si: Paráda, jsem zpátky. Vtom najednou před play off přivedli Američana Dannyho Taylora a já zase skončil na tribuně. Oba s Pepísem jsme na to koukali, co to má jako být. Oni dva se pak v play off točili. Ten klub je prostě specifický. Mám upřímně Spartu pořád v srdci, práci s gólmany ale dlouhodobě neumí. Chytat tam je těžké. Teď ve Varech na mě jde každý večer pětatřicet střel. Tam jich bylo patnáct. Pak dostanete jeden gól a koukají na vás jak na pitomce a mávají statistikami. Tlaky jsou velké, je vidět, že doteď pořád úplně tu jedničku nenašli.“
Oklikou se vrátím do Karlových Varů. Je to tak, že až tady jste našel opravdový klid?
„Víte, pro gólmana je hodně důležité, jestli vám trenér věří. Nevím, jak to je ve Spartě… Tam jsem měl pocit, že přivedli gólmana, ale rychle mu přestali věřit. To je podle mě špatně. Tady mi Martin Pešout opravdu věří. Mezi trenérem a brankářem je tohle nutné. Komunikovat, být upřímný, vzájemně se respektovat, věřit si.“
K roli jedničky jste dostal navíc ještě úlohu mentora. Do draftu vedle vás vyrostli Jan Bednář a Patrik Hamrla.
„Zrovna jsem si říkal, že to ani není možné, že všichni kolem mě chodí do NHL a já pořád stojím na místě. (směje se) Jsem za kluky samozřejmě rád. Pavel Kněžický a další trenéři brankářů tady pracují výborně. Pro jméno Karlových Varů je super, že je klub vidět na draftu NHL.“
V Energii máte pořád mladý tým, stále pokračuje proces učení. Nedoufal jste, že v páté sezoně už to bude z tohoto pohledu jiné
„Vyvíjí se to. V první lize jsme všichni hráli za pár korun. Pak se postoupilo, výkony šly nahoru, s tím pak i platy. Někteří kluci odešli. Nemáme tady klub, který by byl schopný vypláznout miliony za hotového hráče do první lajny. Musíme si je vychovat, což nějakou dobu trvá. Když si ho vypipláte a on vám uteče jinam, zase se to zbortí a musíte hledat novou variantu. Je to těžké, ale všichni se s tím tady perou docela úspěšně.“
Je vám třicet. Jaké ještě máte v hokeji cíle? Co znovu zkusit zahraniční angažmá?
„Táta odchytal několik set zápasů v extralize, vždycky jsem si říkal, že bych chtěl být lepší než on. Minulý rok mi volal, že jsem ho už překonal v nulách. Motor v sobě mám pořád. Strašně bych chtěl vyhrát titul, zvednout nad hlavu extraligový pohár. Na NHL už jsem starý. (usmívá se) Kdyby přišla nabídka ze zahraničí? Proč ne. Brankářů je ale spousta a prosadit se je těžké. Pokud by se třeba ozval někdo z Ruska, šel bych to s čistou hlavou zkusit znovu. Strop je pro mě ale český titul.“
Pokud se nepletu, po aktuální sezoně vám v Energii končí smlouva.
„Je to tak. Uvidíme, co bude. Kam se posunu dál, nebo jestli třeba zůstanu.“
V lednu se řešil váš možný přesun do Třince. Jak jste to prožíval?
„Minulá sezona byla specifická, nesestupová. Dole se o nic nehrálo, bylo to unavené. Celá sezona byla ospalá. Něco se kolem mě pořád motalo. Agenti se ptali, jestli bych tam chtěl jít nebo tak. Ve Varech jsem moc neměl o co hrát. V Třinci byly ambice vyhrát titul. Nakonec to nedopadlo, takže jsem se soustředil na naše play off, které mi popravdě moc nevyšlo. Zahráli jsme si předkolo a konec.“
V té době jste taky na konci ledna přepsal extraligovou historii, když jste se jako první brankář trefil střelou do prázdné branky.
„Je to něco výjimečného. Napořád už budu zapsaný v ligových statistikách jako ten první. Jsem za to rád, opravdu mě to těší.“
Co na to pan otec? Nepamatuju si, že by to on někdy byť jen zkusil.
(směje se) „Tenkrát byla jiná doba. Byly rovné, těžké, dřevené hokejky. Ani v NHL to v té době nikdo moc nezkoušel. Gólmani byli zavření v modrém brankovišti a měli zákaz kamkoli vyjíždět. Co vím, tak táta s hokejkou opravdu hrát moc neuměl, měl ji jenom na opírání.“
Obrovský posun v práci s holí jste prý udělal ve Spartě.
„Je to tak. Hodně to do mě hustil pan Jandač. Chtěl, abych za branku jezdil, zrychloval hru, rozehrával puky. Mám to od něj. Hodně mi pomohl taky David Kočí, který tehdy přišel z NHL. Po tréninku jsme spolu vždycky zůstávali na ledě a on mi tam pálil puky. To byl pro mě zlomový rok, kdy jsem se s hokejkou opravdu naučil. V hlavě mi pak často blikalo, abych to zkusil i na prázdnou branku.“
https://www.sport.cz/hokej/extraliga/clanek/2897095-chysta-se-navrat-sparta-posiluje-na-brankarskem-postu
V článku se píše, že Pesout měl osobní pohovor s Filipem a tenhle týden začneme jednat i my. V Bolce zatím podepsáno nemá
ad Novas, at to hoch zvazi. Bud chteji nekoho za toho Slovince do vyrovnane dvojic s Ruzickou nebo udelaji kompletni tresk. kazdopadne z pozice jasne 1, jde nekam kde zrejme bude zhruba polovinu toho co ted a nejsem si uplne jistej zda MBL je ten adept na titul. ale treba potrebuje novou motivaci. kazdopadne je to super informace pro MBL golmany. Hned se tesi jakou maji duveru :-)
A k Antosovi: Jak se nekdy smeju nad vyplodama v diskusich, tak pod timhle clankem par dobrych a zajimavych prispevku v diskusi bylo. Tech faktoru je urcite hodne. Myslim, ze to jsou mj i faktory obecny .... kam spolecnost smeruje, jak se spolecnost meni atp. Ale souhlas, ze Antos je tedko takovym tiskovym mluvcim vsech problemu v hokeji....